Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Doyle Wolfgang von Frankenstein drtil struny v patrně nejslavnějším období horror - punkových MISFITS, aby přes pár projektů a návratů do domovské kapely nakonec nastartoval projekt DOYLE, kterého se drží posledních pět let. Za mikrofon se postavil Alex Story (z CANCERSLUG nebo GORGEOUS FRANKENSTEIN - což je mimochodem jeden z oněch výše zmíněných projektů charakteristicky zmalovaného kytaristy) a ústřední dvojici v aktuální sestavě doplnili Brandon Strate a Alex Murff.
Jejich druhé album pod hlavičkou DOYLE, „As We Die“, zůstává svým přístupem věrno hororově - grotesknímu pohledu na svět, stylově se však od punku odychluje spíše k metalu a hard rocku. A pokud byl ve tváři MISFITS groteskní škleb, „As We Die“ se na můj vkus bere možná až příliš vážně. Jestli někde zůstalo zvrácené uchechtnutí, je hodně, hodně schované. Na první poslech chytnou hymny typu „Run For Your Life“ s klenutým refrénem („Run For Your Life“, „Fight For Survive“, „Your Only Hope Is To Die“) nebo valivá „We Belong Dead“, ale to je vpodstatě bohužel to jediné, co hlouběji utkví v mysli. Doyle Wolfgang von Frankenstein sází jeden těžký riff („Witchcraft“) za druhým, přeci jen ale není natolik stylově specifickým kytaristou, aby byl schopen vytvořit něco skutečně svébytného a zapamatovatelného, něco, z čeho by si posluchač pověstně sedl na zadek. Tady hraje solidně, riffy koření možná až příliš častým použitím toho samého flažoletu, ale...
Album příjemně zavání osmdesátkovým odérem (ale baleným do současné zvukové hutnosti), solidně baví, ale nestrhne. Dobře funguje jako kulisa k práci, nemá však tu sílu, aby od práce dokázalo vyloženě vytrhnout. Spíše je to v tomto případě naopak: vyžaduje větší námahu se na poslech „As We Die“ soustředit a nenechat se rozptýlit vším možným. Pro početné fanoušky MISFITS je to samozřejmě povinnost. Jen je třeba se připravit na to, že na něm moc z oblíbené kapely nenajdou.
DOYLE se sice zuřivě snaží navázat na odkaz MISFITS, bohužel však marně. Jejich snaha tak v konečném důsledku vyznívá spíše jako snaha ždímat peníze ze slavné značky, než nesení slavného praporu dále až do dnešních časů.
1. Kiss Me as We Die
2. Beast Like Me
3. God of Flies
4. Run for Your Life
5. Darkside
6. Witchcraft
7. King of the Undead
8. Virgin Sacrifice
9. We Belong Dead
10. Show No Mercy
11. Dark Gods Arise
12. Blood on the Axe
13. Night of Sin
Diskografie
As We Die (2017) Abominator (2013)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2017 Vydavatel: Monsterman Records Stopáž: 45:54
Další kapela se 4 křížky na krku a jen s několika málo řadovkami na kontě. Tato přichází po 20 letech a nelze od ní očekávat žádné novoty. Pěkně postaru zahraný thrashový sekec nabídne zručně seskládanou kolekci, která potěší a krev rozproudí.
Švédi stále chytajú za chvost svoj dávny majstrštyk "Deathrace King". Je skvelé, že hrajú, skladajú, koncertujú, ale tá fazóna spred takmer štvrťstoročia je proste nedostihnuteľná.
Daniel Cavanagh doslovne cituje svoju ex. kapelu a tento album je pokračovaním jeho poslednej tvorby. Jedná sa o príjemnú emotívnu a ľahko plynúcu nahrávku, ktorá síce nevybočuje z autorovej rady nálado tvorných albumov, ale tak nejak zahreje pri srdci.
PYRRHON svůj neortodoxně výstřední death metal plný vřískavé a disharmonické překombinovanosti možná konečně ukočírovali tak, že mi to začíná dávat smysl. Stále je to dost schizofrenní produkce na hranici stravitelnosti, ale tady již to dokážu ocenit.
Čím více "Absolute Elsewhere" poslouchám, tím více jsem přesvědčen, že tahle cesta není pro BLOOD INCANTATION tou správnou. Skladatelsky vysoce ambiciózní projekt, který však jako celek úplně nefunguje. Zatracování nezaslouží, oslavné ódy ale také ne.
Finský démon po 4 letech zase roztáhl svá křídla a svým hadím pyjem penetroval slunce. Basové a elektro podklady na hranici infrazvuku opět dominují dalšímu hypnotickému a fascinujícímu dílu. Vnořte se do jeho temnoty. Pokud tedy víte, jak na to.
Velmi pěkný metal vzor starší GOJIRA servírují na svém druhém albu kalifornští INTERLOPER. Navíc progrese a snad i energie je o dost více, takže věřím, že prvotní nadšení vydrží.